Praktické skúsenosti z chovu včiel podľa technológie „Novo navrhnuté opatrenia proti rojeniu včely medonosnej“ autorov: Mgr. Roman Linhart, UNIV. PROF. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc. a Doc. RNDr. Jiří Vagera, CSc. Pre testovanie chovu touto novou technológiou som si vybral 5 najsilnejších včelstiev.
20 rokov som včeláril s priemerne 50 včelstvami tak, že som do včelstiev pridával do stredu nadstavkov medzi plod nie medzistienky ale len rámiky s prúžkami medzistienok. Každý pridaný rámik bol ako stavebný rámik v počte na včelstvo od 15 do 30 podľa potreby( rámik na výšku 14,8 cm )Trúdovinu som pre nedostatok času ponechával vo včelstve až do vtedy pokiaľ sa nedostala do medometu. Tu som ju vyrezal a rámiky vrátil na dokončenie stavby späť do včelstva. To už bolo po rojovej nálade. V rojivom roku na repke nepomohla ani „svätená voda“ ak sa počasie zhoršilo aspoň na jeden deň. Viac ako 50% včelstiev sa odrojilo počas kvitnutia repky. Do agáta som išiel s vyrojenými včelstvami.
A ešte jedná zaujímavosť pán Linhart:
V jednom včelstve včely stavali abnormálne množstvo trúdieho plodu, ktoré prevyšovalo rozlohou robotníčieho plodu. To včelstvo sa nevyrojilo a donieslo oproti iným včelstvám o niečo slabší vynos medu. Vaša teória vtedy ešte nebola na svete. Zo zvedavostí som od tohto včelstva odchoval matku, vymenil som ju za starú a pustil včelstvo do ďalšej sezóny. Čo sa stalo v budúcom roku? Detto predchádzajúci rok so starou matkou. Nadmerné množstvo trúdieho plodu oproti robotníčiemu. Vynos včelstva podpriemerný. Takže poučenie plynie: Budeme rozchovávať trúdie včelstvá, alebo výkonné včelstvá???
Vidím že Váš názor je konečný a nemá význam Vás přesvědčovat. My včelaři na hliněných nohou víme své a Vám dlouholetým včelařům nezbývá než popřát mnoho zdaru. Pokud například po letech včelaření tvrdíte že se včely rojí v období kdy kvetou ovocné stromy v polovině dubna a nikoli v květnu a červnu, je těžké diskutovat. Asi bude lépe Vám popřát mnoho zdaru a rozejít se. Ten čas nastal. Vše dobré příteli Lego. R.L
Prečo si vymýšľate a tvrdíte niečo čo som nikdy nepovedal a nenapísal. Jednoducho, Vaša teória stojí na hlinených nohách, začínate tvrdiť niečo čo sa Vám prisnilo, a nikdy ju neobhájite. Medzi dlhoročnými a skúsenými včelármi, ktorí už niečo odpozorovali, určite nie.
Vážený příteli Lego, věc se má trochu jinak. Předně se mýlíte, pokud tvrdíte že je možné aplikovat stavební rámek do plodiště v období květu jívy. To proto, že tou dobou (březen) se může ochladit a včely by plodiště rozdělené stavebním rámkem ochladilo. V tomto čase je třeba dát včelstvu nikoli stavební rámek, ale teplo, vodu a pokoj. Jistě víte co je to termoterapie a rozdělení plodového tělesa čímkoli je v tuto dobu hloupost. Předně není konstantní snůška pro stavbu. Dále je včelstvo stále v období slábnutí, protože ještě nedošlo k vylíhnutí letních včel a odchodu zimních. Takže pokud budou včely v tuto dobu stavět, tak maximálně dělničinu. Kolem 15 března (kdy mi jíva kvete) je skutečně možno dát stavební rámek pouze mimo plodové těleso. Tam ale dobře z hlediska protirojového efektu nefunguje. Také nemohu potvrdit Váš závěr, že by se vrchol rojení včelstev kryl s květem ovoných dřevin. Ty kvetou v polovině dubna a rojení je (v mých podmínkách) situováno do období května. Také Vás musím odkázat na opětovné prostudování naší teorie. Není totiž založena na krmení dospělých trubců, nýbrž na výchově trubců. To je obrovský rozdíl. Dospělý trubec pojídá jen málo potravy, zatím co larva v období růstu je mnohem náročnější. Takže pokud v období květu třešní vložím stavební rámky, začne plod trubců odčerpávat reprodukční energii na svůj vývoj. To v době mezi květem ovocných dřevin 15.4. a rojením, které se projevuje tak od 10.5. Jak vidíte, je zde dost času pro vývoj trubce od vajíčka po dospělce a matky mohou ihned trubčí buňky opět zaklást. Tak kde je problém? V naší teorii také není kladen důraz na odběr mateří kašičky, nýbrž na genetický zisk z chovu trubců pro matku a dělnice. Nepočítáme biomasu trubců která sežere mateří kašičku aby dělnicím neduřely vaječníky, nýbrž biomasu trubců, kteří geneticky a energeticky vyváží roj!!! To je jiný pohled než na kterém stavíte Vy. Pokud jde o vkládání mezistěn v roli protirojového opatření, jsem skeptik. Mohou totiž nastat dvě situace: 1. Je špatné počasí a včely je nevystaví. Tím je jejich efekt ztracen a působí na rozvoj rušivě. 2. Jsou vystavěny a zakladeny. Pak je vše v pořádku, ale pouze dočasně!!! Když se z nich vylíhnou mladušky, budou mít potřebu krmit plod. Čím více matka děličiny zaklade, tím více jí bude muset zaklást až se z ní dělnice vylíhnou! To aby uspokojila jeich potřebu pečovat o plod. Brzy toho nebude schopna a biomasa dělnic z Vložených mezistěn povede včelstvo k rojení. Tlumit rojivost mezistěnami je jako hasit požár otýpkami slámy. Když jich do ohně vrhnete 1000, tak ho dočasně uhasíte. Až se ale otýpky zespodu zapálí, samy budou hořet ! Mezistěny rojení tlumí pokud jsou v nich larvy, když se z nich ale líhnou dělnice, rojení podporují. Tak jak to vidíte? Mám problémy svůj názor obhájit? Myslím že tak jednostranné jak tvrdíte to není že? S pozdravem R.L
Vážený priateľ Turčáni. Musím uviesť niektoré veci na pravú mieru. Fotografiu k príspevku som nedával ja, ale redakcia na jeho spestrenie, čo mi vôbec neprekáža. Máte však guráž hodnotiť a príjmať závery na to, čo ste sám neotestoval, len podľa fotografie deleného rámika. Ja takéto rámiky tejto konštrukcie vôbec nepoužívam. V niektorých veciach je potrebné zachovať rozvahu ak nemám potrebné informácie. Nové technológie, nové metódy nikdy nemali vydláždenú cestu. Radšej budeme hovoriť ako daná metóda nemôže fungovať, namiesto toho, aby sme danú metódu otestovali a až potom vynášali závery. Metóda LVB má svojích zástancov aj odporcov. Nenašiel som však štúdiu, ktorou by odporcovia túto metódu vyvrátili.
Priateľu Linhardt, prečo sa vyhýbate reagovať na dôležité fakty? Čím ďalej, tým viac máte problém s obhajovaním svojej teórie!
“Teprve v období květu ovocného stromoví sílí a je možno stavební rámek do plodového tělesa vložit. V období květu jívy je ho možno dát pouze na okraj a to je pro naše účely nedostatečné.”
Vkladať trúdí rámik do včelstva v čase kvitnutia ovocných stromov, čiže v čase rojenia sa včiel, je už neskoro. Trubce sa vyliahnu za viac ako tri týždne a to už je po rojovej nálade. Taká technológia je k ničomu. Ale ak trúdí rámik vložíme do včelstva v čase kvitnutia vŕby rakyty, tak v období kvitnutia ovocných stromov už budú vyliahnuté a mladušky ich môžu kŕmiť. Ako uvádzate vo svojej teórii, takýto postup je pre vaše účely nedostatočný, ale prečo, keď je založený na teórii o kŕmení trúdov?. To však nepomáha. V čase kvitnutia ovocných stromov, kedy je už dostatočne teplo, včelári vkladajú do stredu plodového telesa jeden alebo dva vystavané panenské plásty, prípadne medzistienky, aby vytvorili priestor matke na kladenie vajíčok. Lebo po každej znáške včely zanesú medom najskôr plodisko, čo vedie k obmedzeniu plodovania a až potom ukladajú zásoby do medníka. Zásoby však ukladajú ochotne do medníka vždy vtedy, keď majú nad plodiskom umiestnenú medovú komoru so zásobami.
Vážení přátelé, předně chci uvést na pravou míru to, že jsem se pohoršoval nad výrokem včelaře Vasilisa, který je zaslán (November 2008). Zde autor naznačuje že si objednáváme pochvalné články a na to prostě nelze nereagovat. Takže nic proti Vám. Pokud jde o termín vkládání trubčího rámku, tak není věc myšlena tak, že metoda působí teprve tehdy když se trubci vylíhnou. Již výstavba trubčího díla a výchova plodu je energetickou zátěží a tlumí rojení. Samozřejmě pouze tehdy, pokud je trubců chován dostatek. Tedy více, než činí včelstva přirozeně. Nikdy jsme netvrdili, že se včely rojí pouze jako výsledek nedbalé práce včelaře. Pouze tvrdíme, že je třeba precisně dodržet publikovanou metodiku. Rojení je obecný biologický jev a probíhalo miliony let. V této věci máme shodný názor. Pouze tvrdíme, že je biomasa trubců za přírodního stavu chována v nenáhodném poměru vůči biomase samičí. Jistě jste ani Vy nikdy neviděli zdravé včelstvo, kde by trubci dominovali. Existuje tedy reálně mechanismus, který žádoucí poměr pohlaví zajišťuje. Naše metoda ho narušuje tím, že včely donutíme trubců chovat více. Tato míra protirojového chovu trubců je odvozena na základě publikovaných výpočtů a všimněte si, že ani jediný včelařský odborník nedokázal do odborného tisku napsat článek, kterým by naše výpočty znevěrohodnil, poukázal na jejich chybnost a přijal možnost odborného střetu. Věřte, že pokud by toho byli odborníci schopni, již by tak učinili. Není Vám podezřelé proč tak neučinili? Tím že protirojovým chovem narušíme přírodní symetrii mezi samečky a samičkami, narušíme samotný reprodukční mechanismus dělení reprodukční energie do jedinců samčího a samičího pohlaví a rojení je zabráněno. Prostě pokud má nějaký druh geneticky fixován jistý poměr mezi samečky a samičkami a my ho narušíme ve prospěch samečků, na tvorbu biomasy samiček nezbude energie a roj nevznikne. To je jednoduchá myšlenka ne? Je to již delší čas, co mi volal jistý přítel Baloušek a tvrdil, že u více než 100 včelstev neměl jediný roj!!! Dokonce mi řekl, že mu selhaly i pokusy o chov matek, protože byl protirojový efekt tak mohutný, že došlo k vykousání matečníků. Škoda, že na tohoto včelaře nemám kontakt-šlo o telefonický rozhovor. Ale mohu uvést jiné včelaře. Třeba Ing. Stanislav Cibulka z Liberce mi napsal že včelaří 50 let a za aplikace chovu trubců měl druhý nejlepší výnos v životě cca. 50kg/včelatvo a rok. Mám tyto výroky považovat za náhodné? Každopádně teprve publikování naší práce v zahraničním tisku rozhodne o osudu metody a tom, zda byl náš pohled na problém správný. Neznám ale včelaře, který by měl za 8 let včelaření s 50-60 včelstvy pouhé 2 roje. Nám se to podařilo a neznáme jinou metodu, která by tak jednoduše a účinně rojení bránila. Co kdybychom se dohodli na tom, že budeme hledat pravdu a budeme metodu dále testovat. Také navštivme ty včelaře, kteří mají dobré výsledky. Jen tak lze názor formovat a najít pravdu. Závěrem Vám přeji mnoho zdaru v sezóně 2009 a to s takovou metodou chovu, kterou sami zvolíte. Včelařství je demokratický obor a co včelař to originál. S pozdravem R.L
“Teprve v období květu ovocného stromoví sílí a je možno stavební rámek do plodového tělesa vložit. V období květu jívy je ho možno dát pouze na okraj a to je pro naše účely nedostatečné.”
Vkladať trúdí rámik do včelstva v čase kvitnutia ovocných stromov, čiže v čase rojenia sa včiel, je už neskoro. Trubce sa vyliahnu za viac ako tri týždne a to už je po rojovej nálade. Taká technológia je k ničomu. Ale ak trúdí rámik vložíme do včelstva v čase kvitnutia vŕby rakyty, tak v období kvitnutia ovocných stromov už budú vyliahnuté a mladušky ich môžu kŕmiť, ako uvádzate vo svojej teórii. To však nepomáha. V čase kvitnutia ovocných stromov, kedy je už dostatočne teplo, včelári vkladajú do stredu plodového telesa jeden alebo dva vystavané panenské plásty, prípadne medzistienky, aby vytvorili priestor matke na kladenie vajíčok. Lebo po každej znáške včely zanesú medom najskôr plodisko, čo vedie k obmedzeniu plodovania a až potom ukladajú zásoby do medníka. Zásoby však ukladajú ochotne do medníka vždy vtedy, keď majú nad plodiskom umiestnenú medovú komoru so zásobami.
A ešte jedna poznámka : príspevky treba čítať bez emócii, lebo ja o napísanom článku na objednávku nič neviem.
Předně v míře chovu trubců a také v umístění stavebních rámků. Ty se běžně vkládají na okraj plodového tělesa a často jsou zde v pozici krycích plástů zaneseny medem, matky sem nemohou klást a včely se rojí.
Niekoľko poznámok k tomuto postrehu (samozrejme, že budú vytrhnuté z kontextu. Bližšie som komentoval metódu prebytku trúdov vo včelstve na zamedzenie rojenia sa včelstiev v čase jeho uvádzaniu na tomto webe).
Kolega Kern sám potvrdzuje svojimi obrázkami SR vo svojom článku, že ide o nedokonalý dôkaz obhájenia pravdivosti metódy LBV, pretože ak včelstvo nemá v programe svoje rozdelenie, napriek ponuke (on má navyše delený rámik) stavby TB včely len váhavo stavali a M položila len niekoľko desiatok zaviečkovaných TB, čo by svedčilo, že toto včelstvo by s ani nebolo rojilo vôbec. Nakoniec je to odvaha menovaného pána napísať, že včelstvo sa rojilo preto, že mal dva nepodarené SR (stav.rám.) Ani po skončení desiatich sezón sa nedá napísať, že metóda je pravdivá.
Každá vedecká práca musí byť vedecky potvrdená krížovými pokusmi a to on nespravil a ani nespraví. P. Linhart, aj Vy sa často odvolávate na nekontrolované a nepotvrdené údaje, ktorými sa snažíte podporiť svoje tvrdenia a to je málo.
V úvode komentára som citoval vaše vyjadrenie o príčine rojenia sa včelstva ” včely na okraji plodiska SR často zanosia medom a matka nemá klásť kde vajíčka a včelstvo sa rojí.”
Je to scestné, pretože ak by sa včelstvo len preto rojilo, že M nemala kde klásť (bol tam med), nikdy by sa včely nerojili.
Včelstvo rok čo rok sa pripravuje na rojenie, nie preto, že včelár niečo svojimi neodbornými zásahmi pokazí, ale preto, že jeho cieľom je rozdeliť-zmnožiť ako všetko živé v prírode a ak na to má podmienky tak ich chce aj využiť.
Často som pozoroval jarný rozvoj včiel a dedukoval som z neho aj tento fakt: ak včelstvo sa dostalo do stavu skrytej RN, nedalo sa tomu zabrániť. jedným zo znakov skorého rojenia bolo, že včely (nie M!, tá len plní “príkazy včiel) pripravili miesto pre kladenie trúd. vaj. aj preskočením plástu s RB a M doslova nasilu (pozoroval som to) donútili klásť trúdie vajíčka do uvolnených T buniek a len potom do robotníčich, takže to môže byť aj inak, ako je to deklarované v úvode. Ešte raz, nesúhlasím s názorom, že včelstvo sa rojí len preto, že ich k tomu nôti včelár svojom neodbornou prácou, malým priestorom, raz majú veľa zásob, potom málo, raz prší či silno slnko svieti, potom kvitla repka, druhýkrát nekvitla a podobnými nezmyslami. Teraz npr. sa mi dostal do rúk hodnoverný dokument z r. 1941, kde zo 690 včelstiev, chovaných v dvojpriestorových úľov s menšími rámikmi sa vyrojilo 24% včelstiev, na ktoré včelári doslova čakali, aby mohli rozšíriť svoje včelstvá.
Vážený příteli Lego, předně Vás zdravím a chci jen stručně zareagovat. Rozdíl v našich přístupech spočívá ve dvou ohledech. Předně v míře chovu trubců a také v umístění stavebních rámků. Ty se běžně vkládají na okraj plodového tělesa a často jsou zde v pozici krycích plástů zaneseny medem, matky sem nemohou klást a včely se rojí. Také za tohoto stavu není založeno dost trubčiny a to je další důvod proč se včely rojí. Je velkou chybou považovat přirozenou míru chovu trubců s chovem protirojovým-rozdíl je zde v míře. Proto například nestačí nechat stavět v podmetu atd. Dosti také pochybuji, že se k udržení matky ve spodních nástavcích používá vložení 3 stavebních rámků do centra plodového tělesa. Přísloví o Frantovi a komíně neznám a budu rád, pokud mi ho přiblížíte. Víte, nevadí mi pokud by včelař napsal že metodu přesně dodržel a ona selhala. Vadí mi jen, pokud je kritizována za nedodržení metodiky, nebo prostě jen tak od zeleného stolu. Vadí mi, že pokud někdo napíše že byl spokojen, je napaden lidmi kteří neuvádějí své výsledky a konstatují, že se dotyčný jistě mýlí, protože metoda fungovat nemůže. Tvrzení že je uvedený článek psán na naši objednávku je pak doslova nehorázné. Je třeba vzít v potaz, že jsme metodu nabídluli veřejnosti zdarma (pokud vynecháme honorář za samotný článek) a tak je smutné že může někdo něco takového vůbec vyslovit. Pokud jde o snůškové podmínky na pokusné včelnici, jsou běžné. Jarní snůška z řepky, a ovocných stromů. V červnu pak medovicová snůška ze smrku a ostružin. Poté již jen mírná snůška z lip a od 10-15 července konec snůšky. Později ještě menší snůška ze starčeku lesního. Ta ale již není vytáčena. Pokud jde o vkládání stavebních rámků do včel v období květu jívy, i zde se lišíme. Tou dobou není přítomen reprodukční pud a včelstva ještě nesílí. Teprve v období květu ovocného stromoví sílí a je možno stavební rámek do plodového tělesa vložit. V období květu jívy je ho možno dát pouze na okraj a to je pro naše účely nedostatečné.
Včelári, ktorí praktizujú technológiu viacpriestorového včelárenia, už desaťročia využívajú trúdí rámik v najspodnejšom nadstavku k tomu, aby matku udržali v spodných nadstavkoch. Matka sa totiž aj pätnásť krát denne vracia na trúdí rámik, aby tam kládla vajíčka. Tento poznatok zároveň využívajú na včelárenie bez kráľovskej mriežky. Trúdie rámiky nevyrezávajú, lebo potrebujú trúdov na chov matiek v oddielkoch. Trúdie rámiky každý vyberá až po letnom slnovrate. Ja túto technológiu tiež praktizujem, no nemôžem potvrdiť, že by sa včelstvá s nadmerným počtov trúdov nedostali do rojovej nálady. Roju nedovolím vyletieť, ale ho odsajem. Pípísať dávno známu skúsenosť a nahovoriť včelárov na jej sledovanie, je ako v tom známom českom prísloví o Frantovi, komíne a peniazoch.
Vážený pane Kern,
děkuji Vám za Váš příspěvek, kdy jste vyjádřil svůj názor ohledně metody LBV. Nenechte se odradit lidmi, kteří jsou zastánci tradičních metod a mají tendenci snižovat Vaši i naši fundovanost. Všimněte si, že neuvádějí jak sami s metodou uspěli. Kdo ví, zda vůbec včelaří? Věřte svým očím a výsledkům. Mohu Vás ujistit, že ani ti největší odpůrci metody v ČR nezpochybňují její funkčnost. Pouze neveří našemu zdůvodnění, že je metoda založena na genetických aspektech. To Vám rádi potvrdí i naši zarytí odpůrci. Například Dr. Kašpar, který takto hovoří na svých internetových stránkách. Takže nechť každý činí jak umí. Kdo nechce pochopit jednoduchý fakt, že nadměrný chov trubců odčerpá energii nutnou pro tvorbu roje, s tím není třeba diskutovat. Zde platí přísloví, že můžete vola přivést k řece, napít se ale musí sám. Podotýkám že jde o přísloví a není mým cílem kohokoli urážet. Platí zde ale v plném rozsahu. Kdo chce bez testování papouškovat věty z knih starých desítky let o nutnosti vyřezávání stavebních rámků, nechť takto promluví veřejně před stovkou včelařů. Sám uvidí jak dopadne. Závěrem Vám děkuji za napsání tohoto článku na zakázku a na svém kontu očekávejte výrazný vzestup. Byl přeci psán účelově a splnil svůj účel. A o to nám šlo že:-) První autor metody LBV RNDr. R.Linhart
Keby to bola prevda, že včely nútené starať sa o trubcov nestíhajú vychovávať “rojové” včely a preto sa nebudú rojiť, tak potom by sa včelstvo nedokázalo rozmnožovať. A to je biologická hlúposť. Každý živočích sa rozmnožuje tak, aby vychovával svoje potomstvo v čase hojnosti. Včelstvá nie sú výnimkou. Tiež sa rozmnožujú, čiže roja v máji, v čase narastajúcej hojnosti. Rozmnožovaniu včiel nie je možné zabrániť. Bystrý včelár ani nesmie brániť prirodzenému rozmnožovaniu včelstiev, môže však zabrániť vyleteniu roja aj porojov z úľa. Na to slúži koncom apríla a v máji technológia odsávania mladých “rojových” včiel na zaviečkovaný plod s následným pridaním zrelej materskej bunky. V takto vytvorenom oddielku sa mladá matka vyliahne, oplodní a rozkladie. Po skončení rojového obdobia včelár môže hneď zúžitkovať oddielok s mladou matkou a pridá ho buď do materského včelstva alebo do včelstva, ktoré potrebuje posilniť ešte pred letnou a lesnou znáškou. Samozrejme, že nakladať s oddielkom možno v priebehu celého kalendárneho roka.
Priateľ Lego. Vyrezávaním stavebného rámika znižujeme početný stav klieštika VD. Samozrejme včely sa musia starať o tento plod do jeho zaviečkovania respektíve do jeho vyrezania. Teda nie je to protirojové opatrenie.
Pri použití technológie LVB sa stavebné rámiky nevyrezávajú, trubci sa nechajú vyliahnuť a po vyliahnutí matka uvoľnené bunky opäť zakladie neoplodnenými vajíčkami. O vyliahnutých trubcov sa musia včely ďalej starať, pretože pre svoj život potrebujú bielkovinovú potravu. Tým, že sa včely musia starať aj o vyliahnutých trubcov spotrebujú prebytočnú energiu, ktorú by inak vložili do výchovy rojových včiel. Preto v takýchto včelstvách nevznikne rojová nálada.
Priateľ Kern, a aký je rozdiel výsledkov pri postupe s vyrezávaním rámika a bez vyrezávania rámika. Lebo ak mám trubčie rámiky na dvoch pozíciách a obtýždeň ich pravidelne vyrezávam, tak nútim včely stále ošetrovať veľké množstvo trúdieho plodu. A včely sa častokrát aaj tak vyroja. Z tohoto pohľadu je nejaká technológia LBV blbosť. Najvýhodnejšou metódou tlmenia rojovej nálady sú oddielky robené formou odsavača, ktoré hneď v letnej sezóne pridáme do včelstiev, ktoré treba posilniť a zabezpečiť im matku nulového veku.
Priateľ Vasilisa. Odpovedám na Vašu otázku ohľadne znáškovej činnosti. Nasledovala znáška z ovocných stromov a repky. Repka ale zlyhala a nebol z nej významný prínos. Pravdepodobne slabo medovala. Ďalšou znáškou bola znáška z agáta, nasledovala znáška z lesa – lipa a medovica a poslednou znáškou bola znáška zo slnečnice. Autori si ma nenajali a nie som s nimi v kontakte. Ich technológia ma zaujala, pretože hľadám taký spôsob včelárenia, aby sa včelstvá nerojili alebo boli tolerantné k rojeniu. Včelnicu mám zriadenú blízko stromov viac ako 20 m vysokých v zle prístupnom teréne, takže strhnúť roj je problém.
Súhlasím s priateľom Legom. Aj ja som doposiaľ vyrezával stavebný rámik v snahe predchádzať zamoreniu včelstiev klieštikom. Odložence, preletáky alebo zmetence robím len na doplnenie výpadku včiel. Už viac rokov som však nemal žiadný úhyn. Nemám toľko priestoru, aby som mohol robiť oddielky. Je to aj prácne, oddieliky sa musia urobiť a potom zužitkovať.
Ja by som Vás prosil, aby ste sa neodvolávali na tých troch pánov. Predsa pokusy ste robili Vy osobne. Neodpovedali ste mi na moju otázku, čo bolo po čerešni. Neviem sa vyhnúť dojmu, že ti traja páni akoby Vás najali na propagáciu ich metódy. Hneď po uverejnení ich metódy vo Včelářství, asi pred dvoma rokmi som im oponoval, že nemajú pravdu. A ako sa dozvedám, tak som nebol sám. Vo svojich ďalších článkoch uvádzajú, že im nikto neoponoval, takže klamu. Keď som sa ich opýtal, tak ako sa pýtam aj od Vás, aké znášky prebiehali a s čoho, dostal som odpoveď: načo mi to je. Z mojich dlhoročných skúsenosti viem, že týmto spôsobom ako ich popisujú traja páni, rojeniu sa nedá predchádzať. Tak s čoho boli vaše ďalšie znášky??? Vasilisa.
Ide hlavne o to pomenovanie. Novo navrhnuté opatrenia.Ved táto technologia chovu je už hodne stará,mnoho krát opísaná.Tak ako to píše Lego.
Ja som určite z inej doby a z inej kultúry. Podľa mňa sa trúdí rámik odjakživa vkladá do včelstva po odkvitnutí vŕby rakyty a v čase kvitnutia čerešne. Vkladá sa do plodiska na pozíciu 2 a 9. Má viacero funkcií. Umožňuje včasný odchov trúdov pre včasný chov matek a tvorbu oddielkov koncom apríla a v prvej polovici mája. Uspokojuje stavebný pud. Je magnetom pre matku, ktorá sa aj 15x denne vracia na trúdí rámik, čo zjednocuje plodisko a umožňuje včeláriť bez materskej mriežky. Vyrezávaním trúdieho rámika likvidujeme v produkčnom období veľké množstvo klieštikov. Uspokojuje včelstvo v potrebe stavať trúdovinu a pri vkladaní medzistienok včelstvo tieto pekne vystavia robotníčím dielom. Najefektívnejší spôsob ako zabrániť rojeniu je tvorba oddielkov formou odsavača, ktorý vyrovná nepomer väčšieho počtu mladých včiel ku lietavkám. Vždy úspešné zabránenie rojeniu je oddelenie lietaviek a mladušiek, čiže preleták. Podľa mňa, priatelia LBV, vôbec neobjavili Ameriku ani novú technológiu. Snažia sa vedecky popísať niečo, čo už desaťročia včelári uplatňujú v praxi. Podobne som im oponoval aj na stránke ich školského ústavu. Ak je to inak, nechám sa rád poučiť.
Neviem prečo sa pýtate čo bolo po čerešni. Spravidla s rozkvetom čerešne vtáčej sa prebudí stavebný pud, čo je dôležité aj pre stavbu trúdieho diela. Toto obdobie je vhodné pre vloženie stavebného rámika. Určite rozvoj včelstva a teda aj stavebý pud úzko súvisí s prínosom peľu a nektáru, ktorú poskytuje štedrá príroda a niektoré poľnohospodárske plodiny.
Chovom trubcov nedochádza k vzniku rojovej nálady, pretože robotnice sa musia o trubčí plod starať a po vyliahnutí trubcov sa musia postarať aj o nich. Technológia je založená na energetickom základe. Energia na výchovu rojových včiel je presmerovaná na produkciu trubcov.
Celá technológia je detailne spracovaná v diele jej autorov na stránkach časopisu Včelařství 5/2007, 10/2007 a týchto internetových stránkach.
Dostala sa mi do rúk staršia kniha. Slovenský včelár -napísali Dr.Novácky a Zemaník vydané 1931. Je tam opisované tlmenie rojovej nálady.Velmi podobné technologie LBV. A tiež bi som chcel vediet čo bolo po čerešni.
Mňa zaujíma čo bolo po čerešni. Ja si myslím, že tam nebola znáška z repky, vŕby alebo púpavy. Z týchto rastlín je denný prínos nektára medzi jedným až troma kg, čo má úžasný vplyv na rojovú náladu. Alebo je to inač?