V normálnom včelstve bez ľudských zásahov položí matka približne 3 tisíc trúdích vajíčok, z ktorých sa aj trúdy vyliahnu. Poslanie trúdov je nám známe a ak ich umelým spôsobom nelikvidujeme už pred ich liahnutím, dochádza k realizácii pudu sebazáchovy, čomu my hovoríme „prirodzené rojenie”.
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=comments&op=showreply&tid=903&sid=334&pid=869&mode=thread&order=1&thold=0#903
Vážení včelaři,
co člověk, to názor. Někteří máte s metodou LBV zkušenosti pozitivní, jiní možná negativní a někteří žádné. Někteří chápete problém docela jinak, než je postaven. Je mimo mé časové možnosti vše donekonečna rozebírat. Podstatné bylo publikováno-metodika. Není proto pro praktiky nutné se zabývat teorií. Řešme praxi. A protože věda je o hledání odpovědí na smysluplé otázky, je třeba takovou smysluplnou otázku pro praxi zformulovat.
Ta otázka zní:
Je protirojová metoda chovu trubců účinnější vzhledem k medným výnosům, vynaloženému úsilí a času, než metoda tvorby oddělků či chovu tzv. nerojivých včelstev? Daří se nám za její aplikace zvládat nemoci včel?
Toto jsou klíčové otázky, a každý si na ně musí odpovědět sám. Ale upozorňuji, že není jedno, kam se stavební rámky vloží, kdy se tam vloží a zda se trubci nechají či nenechají vylíhnout. Důrazně varuji, že pokud někdo nedodrží v základních principech metodiku a třeba bude trubčinu vyřezávat, chovat trubce v podmetu, vychová jich málo, bude chovat trubce pozdě či nechá stavební rámky vystavět dělničinou, nebo zanést medem, sám si ponese následky v podobě rojů.
Naše metoda je docela jiná než ostatní a jako jediná pracje s efektivitou šíření genetické informace ve vztahu k biomase. Není tedy principielně založena na odčerpávání mateří kašičky, jak by se mohlo zdát z hlediska dřívějšího pohledu na problém. Naše teorie popisuje také reprodukci mravenců množících se rojením – ti mateří kašičku nemají. Nechci se nikoho dotknout, ale oparvdu bude nejlépe zanechat spekulací a potvrdit prakticky platnost odpovědí na dvě výše uvedené otázky. Přeji nám všem mnoho úspěchů a uvidíte, že za rok touto dobou budou mnozí z Vás jiného názoru než dnes. Není důvod k tomu, aby metoda u nás v ČR stovkám lidí fungovala a u vás nikoli. Také se to naučíte. Máte v tomto ohledu rok zpoždění, protože u nás metoda byla publikována dříve. Záměrně jsem uvedl kontakt na včelaře, který má s chovem trubců dobré zkušenosti-mohu takových kontaktů dát více. Máte tedy od koho se učit. Pokud by naše metoda nefungovala, byly by včelařské noviny plné kritických článků a zejména odborníci by ostře reagovali. S pozdravem a poděkováním za zájem R.L
Keď som priateľovi Linhartovi v jeho príspevku o technológii LBV oponoval, že objavuje dávno objavené, tak moje argumenty obracal hore nohami, len aby presvedčil ostatných o svojej pravde.
Aby ste mohli dočítať komentár, kliknite na heslo “odpovedať”
Prehliadli ste, že kritike podrobujeme Križanovu teóriu zabráneniu rojeniu “ničením” trúdieho plodu a nie Linhartovu metódu zabráneniu rojeniu “množením” trúdov a to je podstatný rozdiel. Nie je podstatné či niekto zaznáva alebo podporuje Linhartovu “metódu”, včely nie sú v podstate “preškoliteľné”, nedajú sa podviesť človekom. Čo sme dokázali na včelách za niekoľko storočím zmeniť na obraz ľudský? Odpovedzte mi.
Mne osobne sa páči teória p. Lintharta a akosi mi unikla decembrová “debata” o LBV. Preto som ju dnes doslova hltal.
Myslím si, že to má čosi do seba a určite zvážim toho roku skúšku. Verím, že existuje spôsob, ako sebe aj včielkam zjednodušiť existenciu a symbiózu a systém LBV by mohol byť krokom k tomu. Osobne mi je ľúto, že niektorí bez overenia zamietajú čosi, čo môže krásne fungovať (a hlavne za každú cenu idú prezentovať hlasno svoj názor). Možno idú proti sebe. Ale aj také veci sa stávajú.
Vojtech Križan v 60-tich rokoch bol veľmi aktívny pri zavádzaní nového typu úľa s mierami rámika 300 x370 mm, vlastne bol jeho “otec” a dokázal ho cez normalizačnú komisiu zaviesť celoštátne, teda aj do Česka. Podstatnou súčasťou úľa na studenú stavbu diela, bolo okienko, v ktorom včelár bez zásahu priamo do úľa, mohol včely pozorovať, dopĺňať zásoby, ovplyvňovať život včelstva bez toho, aby včelár musel úľ otvárať. Jeho najväčšou prednosťou mal byť stavebný rámik v vkladaný do okienka v zadnej strane úľa, ktorý bol indikátorom pre včelára, čo sa vo včelstve deje.
Ak včelstvo stavalo v SR robotníčie dielo, neočakávalo sa rojenie, ak stavalo trúdie dielo, bol to signál, že sa včelstvo chystá na rojenie čo sa prejavilo stavbou materských misiek a s následným vyrojením. Nádej sa vkladala do neustáleho plodovania (SR sa mal často odstraňovať)
Poznatok: včelstvá, či chovalo prebytok trúdov s ich následným odstraňovaním, ani stavba diela, sa veselo rojili ďalej. Včelár však získal neustálym umožňovaním stavby diela, získal viac vosku.
Myslím si, že to všetko (ako ajmnoho iných opatrení, zabrániť rojeniu), že to bolo vykonštruované človekom v nádeji, že prírodu prekabáti, teda odstránením trúdov odstráni rojenie.
Prehliadlo sa npr., že včelstvo zároveň vychovávalo dostatok trúdov aj na plástoch v úli, umožnilo včelstvo uplatniť sviju stratégiu rojenia aj napriek odstraňovaniu trúdov na SR. Je všek faktom, že vo včelstvách, ktoré v sezóne nechovajú trúdov sa neroja a prinášajú dobrú znášku čo je v rozpore s metódou prebytku trúdov). Preto ba sa zdalo, že stačí včelstvo technickými zásahmi (zvonkajšieho prostredia npr. včelárom) donútiť včelstvo stavať len robotníčie bunky (npr. plastovou medzistenou) a včelstvo sa nevyrojí, to je podstatou článku V. Križana.
Je to príliš jednoduché aby to bolo aj pravdou. Nemôžem ani neviem potvrdiť, či včelstvo na plastových medzistenách dokážu vystavať aj TB, čím sme mohli zabrániť rojeniu. Myslím si, že včely k stavbe TB si vedia nájsť miesto aj na plast. R a svoju vôľu vyrojiť sa dokážu uplatniť aj pri menšom počte trúdov.
Ale i keď by to človek ustriehol, včely sa i tak vyroja,čo svedčí o tom, že k prirodzenému zachovaniu včiel ako takých v krajine, dochádza k prejavu oveľa skôr, ako len v čase chovu trúdov.
Podľa mňa je rojenie dôsledok procesov v živote včelstva, ktoré rok čo rok sa chce rozmnožiť ako všetko živé v prírode a nie zhluk náhod, ktoré včaj zapríčinil človek svojím nevhodným konaním.
Stále vychádzam z prírodného rozmnožovania včiel (neovplyvnené človekom), pretože v prírode sú včelstvá rovnocenné (či žijú v malej alebo veľkej dutine), pretože majú matku, včely a trúdy, bez ohľadu či ich je 50 alebo20 tisíc. Svoju existenciu nemajú založenú na prebytku zásob, ale na množstve, ktoré im zabezpečí prežitie aj dlhej zime.
Vrátim sa ešte k rojeniu včelstiev s ohľadom na moju poznámku, že príprava na rojenie môže začať oveľa skôr ako si myslíme. Prečo by včelstvá plodovali už v zimných mesiacoch (január, február), kedy často využívajú plusové denné teploty (aj slnečný svit) na chov nových včiel, ktoré môžu významne posilniť prezimované včely. je to pre nová vitálna sila, veď podľa mojich pozorovaniach pribudne do jarných mesiacov aj 40-6O tisíc včiel, ktoré sa v čase búrlivého rozvoja zaúpoja do ošetrovania plodu.
Posledných 25 rokov to tak bolo, lebo neraz sa včelári čudovali, že v úľoch po prezimovaní bolo v úľoch viac včiel ako v jeseň. jarný rozvoj bol potom raketový, včelstvá rýchlo zapĺňali úľový priestor a vďaka slnečnému počasiu, mohli neustále vyletovať a prinášať peľ, vodu a nektár. V období rokov 1950-1980, roje tak včasné neboli (za 25rokov som mal 2-3), čo potvrdzujú zázname o teplotách v tých rokoch, bez plodovania včelstiev, ako sme boli svedkami od r. 1980.
Zbavme sa sebaobviňovania (včelár je ten, čo to zapíčiňuje) a chápme rojenie ako prirodzený spôsob rozmnožovanie včelstiev a nie ako následok vis major, ktorá nás trestá.
Laci ja som nevedel, ze bude z toho takato vedecka studia, lebo ja to uz mam vyskusane, len som nevedel, preco sa mi vcely neroja. Myslel som si, ze je to v genetike vciel. Preto chceli odo mna chovatelia matky, pripadne material na odchov. Totizto na jednom stanovisti som mal v kazdom uli cca min. 100 dm trudoviny. Matky sa 4 roky nerojili takze som mal 3-4 rocne matky. Opakujem, pricom som o linhardtovej metode nepocul. Ja som nikdy nepodporoval vyrezavanie trudoviny, skor som proti tomu brojil. Za to ma niektori vcekari povazovali za zleho vcelara. Vynosy vciel boli velmi dobre. Lenze minuly rok /uz som vedelo linhardtovej metode/ mi to nefungovalo. Vsetky vcely sa mi zrojili. Ja tomu hovorim tak. Vo vcelarstve to funguje 50 rokov, potom pride rok ked to vybuchne, nefunguje to a dej[ sa ine zazraky, a potom zase vs3tko funguje. Su proste vynimocne roky kedy do slova a do pismena aj “motyka vystreli”.
Linhart nezničí ani jednu T larvu, Križan všetky po celú dobu rozvoja,
prepáčte, nedokončil som časť vety: Križan naopak všetky larvy pod dobu chovu trúdov, odstraňuje…!
Čím viac trúdích vajíčok je matka nútená klásť, tým je väčšia pravdepodobnosť, že včelstvo sa rojiť nebude. Je tu teda daná súvislosť medzi kvantitou položených trúdích vajíčok a rojením. Pravda, za kvantitu považujeme len tie trúdie vajíčka, z ktorých sa trúdy v predmetnom včelstve nesmú vyliahnuť.
Ja tu súvislosť s p.Linhartom nevidím. ak si pozorne prečítate nasledujúcu vetu, určite spoznáte ten rozdial. Linhartova metóda buduje nerojenie na množstve (aj 2-3 plásty s trúdim plodom), Križan jasne deklaruje, že veľa trúdich vajíčok, ale žiaden trúd! Linhart nezničí ani jednu T larvu, Križan všetky po celú dobu rozvoja, teda predpokladá, ak vo včelstve nebudú trúdy, nebudú ani roje. Toto som si aj ja dlho myslel, lenže tu sú aj iné faktory, ktoré rojenie nezastavia, ale to až v druhom príspevku.
To je v poriadku p. Linhart, je to trošku aj moja chyba, a zároveň aj podnet nato aby som pri starších článkoch uvádzal v ktorom období autori – žili, pôsobili. Urobil som opravu, tak čitateľ hneď bude vedieť ako na článok reagovať.
p. Turčáni to vyjadril presne tie minulé vedomosti súvisia s tými súčasnými.
V originál článku je tiež zvýraznenie vety Čím viac trúdích vajíčok je matka nútená klásť, tým je väčšia pravdepodobnosť, že včelstvo sa rojiť nebude. ja som nič neupravoval 😯 … toto je v súlade s Vašou teóriou rojenia a následnými výsledkami. Čiže článkom som chcel upozorniť, že táto skutočnosť bola známa už pred 40 rokmi, ale zároveň súhlasím s tým, že v článku sú niektoré protikladné tvrdenia… uvádzate ich správne vo Vašom komentári.
Je škoda, že na onen svet neexistuje internet, autor Mr. Križan by nám podal určite uspokujúce vysvetlenie.
Ja som si tiež vyskúšal Vašu metódu LBV, na jednom včelstve, aj keď som postupoval úplne ináč, preto záver nechcem hodnotiť. Tento rok chcem si túto metódu vyskúšať min. u 10 včelstvách… záver ako to dopadne uverejním.
L.Šebošik
Dobrý den,
to že není přítel Križan již bohužel mezi námi jsem ani v nejmenším netušil. V tomto duchu se omlouvám všem, kterých se mohl můj komentář dotknout. Měl jsem za to, že autor tento názor obhajuje v současnosti. S omluvou za omyl a přáním krásného dne R.Linhart
Pán Linhart, pán Vojtech Križan je už dávno mŕtvy. Administrátor sporadicky zaraďuje staršie články, ako spomienku na doby minulé, ktoré nejak súvisia s dnešnými názormi na určitú problematiku.
Vážený pane Križan,
se zájmem a také jistým údivem jsem si prostudoval Váš článek a cítím potřebu, ne li přímo povinnost se k němu vyjádřit. Činím tak jako první autor protirojového chovu trubců, který je také na těchto stránkách publikován. Rád bych se proto nad některými pasážemi Vašeho článku zamyslel. Můj příspěvek berte v dobrém, neboť není mým cílem Vám Vaše názory vyvrátit. Můj názor berte jako neškodné zamyšlení-nic víc. Vaše výroky nejprve vždy doslova okopíruji a uvedu tučně. Své názory uvedu běžným písmem.
Jestli jsem to správně pochopil, tak princip Vámi popisované technologie je ten, že pokud bude matka klást trubčí vajíčka, tak v plodišti dojde k vylíhnutí mnoha dělnic a po nich zůstanou mnohé prázdné buňky k zakladení. Tím vzroste plocha dělničího plodu a rojení bude zamezeno. Tak tomu rozumím z této pasáže:
Včelstvo sa nerojilo nie preto, že sa „chlapci” nenarodili, ale preto, že pokiaľ sa matka s kladením 22 400 trúdích vajíčok „zabávala”, vyliahol sa v plodisku presne taký istý počet robotníc — teda: 22 400 včiel. A tieto priestory musela matka znova zaklásť. Rovnajú sa takmer 30 dm2 otvoreného robotníčieho plodu, ktorý úplne postačí na to, aby skonzumoval sekrét hltanových žliaz mladých včiel a stal sa tak prirodzenou prekážkou nežiadúceho rojenia. A to je náš cieľ.
Zde bych rád podotkl, že každá dělnice má potenciál k plnému vychování 3 nových včel. To, že se v jistém okamžiku vylíhne 22 400 dělnic a matka bude muset uvolněné buňky opět zaklást tedy jistě nepovede k dostatečnému odčerpání mateří kašičky. Sám určitě víte, že v předjaří včelstvo sílí a to jen díky tomu, že na jednu každou pečující dělnici připadá více larev. Nemohu tedy věřit tvrzení, že bude tento zásah účinný. To tak, aby k rojení nedošlo.
Navíc z každé vychované dělnice se později stane kojička plodu. Jde tedy o důkaz kruhem:
Čím více dělničího plodu ve včelstvu vychováte ke tlumení rojení dnes, tím více se Vám z tohoto plodu vylíhne mladých včel v budoucnu a opět budete muset vychovat nové dělničí larvy a ty opět dospějí atd. Z uvedeného plyne, že tlumit rojení chovem plodu budoucích dělnic (kojiček) je principielně nesmysl. Čím více jich vychováte k dočasnému řešení problému rojivosti, tím více tento problém jejich přičiněním v budoucnu vzroste. Tento postup v počátku (dokud jsou dělnice larvami) rojení tlumí, ale když se vylíhnou, tak naopak mladé včely tento jev podporují a to asi 3x silněji. V tomto postupu tedy postrádám logiku.
Nabízí se zde trefné přirovnání:
Tlumit rojení chovem dělničího plodu je jako hasit oheň vrháním otýpek slámy do plamene. Když jich vhodíte dost, plamen dočasně zmizí. Otýpky se ale zespodu vznítí a za pár minut požár samy podnítí se silou ještě větší.
Dále uvádíte že:
A. Bez nášho pričinenia položila by matka v úli približne iba 3 tisíc trúdích vajíčok, z ktorých by sa trúdy aj vyliahli a slúžili by pre množenie včelstva rojením.
B. Čím viac trúdích vajíčok je matka nútená klásť, tým je väčšia pravdepodobnosť, že včelstvo sa rojiť nebude.
C. Je tu teda daná súvislosť medzi kvantitou položených trúdích vajíčok a rojením. Pravda, za kvantitu považujeme len tie trúdie vajíčka, z ktorých sa trúdy v predmetnom včelstve nesmú vyliahnuť. A práve okolnosť, že sa v predmetnom včelstve trúdí plod vyliahnuť nesmie, ak sa má tým rojeniu zamedziť, je veľmi významným poznaním, s ktorým bude treba podrobnejšie oboznámiť najmä tých včelárskych praktikov, ktorým manipulačný rámik zdá sa byť zbytočnou vecou.
Z uvedených pasáží plynou některé závěry, které nemohu vstřebat.
Výrok A uvádí, že trubci slouží k množení rojením. Trubci ale nejsou složkou roje a nijak nepřispívají k výchově jedinců, kteří biomasu roje tvoří. Nechápu tedy, jak by tento výrok vůbec mohl být pravdivý. Pokud by navzdory tomu byl výrok A pravdivý, pak by to znamenalo, že chov trubců rojení kladně podporuje a že nejlépe učiníme, pokud trubce chovat nebudeme a rojení tím zabráníme.
V bodě B píšete, že čím více trubčiny matka zaklade, tím menší je šance na rojení. To je v souladu s naší novou teorií rojení a výsledky.
Bod C ale dle mého názoru není odrazem reality. Vychází totiž z mylného předpokladu, že nikoli dělnice (kojičky) ale dospělí trubci jsou příčinou vzniku rojové nálady. Proto zde uvádíte, že se nesmí připustit jejich vylíhnutí. Na dospělého trubce je zde hleděno jako na individuum, jehož zrodu je třeba zabránit. Přitom všichni víme, že trubci jsou závislí na dělnicích a pokud je trubců mnoho, odčerpají také jako dospělci péči dělnic. Také trubčí plod odebírá více krmné kašičky než plod dělničí a tak je nesporné že právě chov trubců až do dospělosti rojový pud silně tlumí. Také uvažme, že právě trubci a jejich plod produkují mnoho tepla a zvyšují tepelnou pohodu včelstva i výnosy.
Nezlobte se tedy, že pod vlivem těchto argumentů nemohu Váš příspěvek považovat za správnou metodu tlumení rojového pudu. Nejen včelaři, kteří metodu cíleně testovali, ale také mnozí další intuitivně tuší, že protirojový chov trubců je správná věc.
Jako dílčí důkaz zde uvedu výňatek z jednoho z mnoha potěšujících dopisů, které jsem obdržel. Doufám, že se na mě nebude jeho autor zlobit za zveřejnění. V rámci objektivity považuji za vhodné zveřejnit jména lidí, kteří mají k problému co říci. Možná si tohoto jevu povšimnou také mnozí další včelaři:
Bochov-Horní Tašovice 6.3.08
Vážený kolego, především srdečný pozdrav !
Upřímně blahopřeji k dotažení vašeho výzkumu protirojových opatření a s trochou lítosti si říkám:“
Jak je možné, že to nedocvaklo tobě ?“Stručně vysvětlím mé podmínky a postupy: rámková míra 39×24, tenkostěnné nástavky bez falce na 9 rámků, 12 cm vysoké dno má vzadu odnímatelný
vstup, česno přes celou šíři dna je vysoké 5 cm (!!) a je v zimě zabezpečeno mateří mřížkou. Druhé-sololitové posuvné dno je v době stavby zavěšeno těsně pod rámky.Od podzimu do jara leží na dně vysokého podmetu jako podložka. Vzhledem k velkému česnu a tenkostěnným nástavkům
chovám včely vlastně „venku“. Starám se o 80 včelstev a ta mají celoročně dvě plodiště a v létě dva, ale častěji tři medníky. Takto včelařím již 45 let (jsem ročník 1940).
V posledních asi 10-15 letech se mi pravidelně stává, že se zadní obrtlíčky, které drží mezidno, v sezóně- u 5-7 včelstev- nahoře uvolní a mezidno spadne. Včeličky bleskově vysoký podmet zastavějí, a protože v podstatě včelařím extenzivně – hlavně o víkendech a prázdninách (jsem také kantor)-trubčina tam zůstává. Pokud se to propočítá, je tam trubčiny asi jako ve dvou rámcích 39×24. A nyní to hlavní! Tato včelstva měla vždy ve své většině nejvíce medu ale také
trubců a byla vždy nejsilnější.
Chovám od insem.Vigor – Ing.Čermáka, ale vždy jen ze dvou třetin , a jednu třetinu od těch výše zmíněných úspěšných „chovatelek trubců“,aniž by mně došlo,že nejde o genetickou dispozici – ta dna přece padala každý rok u jiných úlů- ale o tu báječnou věc, kterou Váš tým dotáhl do konce. Znova blahopřeji a jen velice lituji, že nejsem později, mnohem později narozen!
S pozdravem Mgr.Jan Benešovský Horní Tašovice-Bochov-Karlovarsko
Co říci závěrem?
Myslím, že ve vztahu k rojení jsou na těchto kvalitních stránkách dva protichůdné pohledy na úlohu trubců ve vztahu k rojení. Věřím, že je oba včelaři prověří a prosadí se ten lepší. S přáním mnoha úspěchů
RNDr. R.Linhart
Poukázal by som na to, z ktorého roku je tento článok(rok 1968). Z tohoto roku som nenašiel žiadne tvrdenia o tom, že sa trúdy podieľajú na vyhrievaní plodiska, a tým uvoľnia mnoho včiel na zber nektáru. Teda nivočenie trúdov je podľa mňa neekonomické!
Lukáš B.